David Winkler Na turnaj jsem jsem si vzal Leoše (Leovold, Emissary of Trest), protože je zaprvé kompetitivní a za druhé mě neskutečně baví. Dokáže porazit prakticky kohokoli, ale také umí s kýmkoli prohrát. Při hře záleží na každém drobném rozhodnutí, takže když prohrajete, máte velmi často pocit, že si za to můžete sami. Vzhledem k tomu, že toto je primárně report z turnaje, nebudu zde detailně rozepisovat všechny interakce. Zmíním pouze ty základní plus co jsem změnil od minule.
Deck
V mém podání jde v podstatě o UB control s lehkou zelenou splashí. Modrá zajišťuje rušení, černá discard, removal a tutory. Rušení je potřeba, protože prakticky každý deck na formátu hraje karty, které se umí velmi rychle vymknout kontrole. Ať už efekty typu Blood Moon a Contamination, generálové vytvářející ohromnou karetní výhodu (Niv-Mizzet, Tivit, …) či hrozby, kterých se jinak jen těžko zbavuje. Druhým cílem rušení je ochrana našeho generála – pokaždé, když jej soupeř zacílí removalem, je to výměna 2 za 1 v náš prospěch. Pokud ten removal zároveň zrušíme, pravděpodobně nás dříve či později čeká další 2 za 1.
Leoš má ještě druhou schopnost – zakazuje soupeřům lízat více než jednu kartu za kolo. To je samo o sobě pro některé generály likvidační (Sythis, Harvest’s Hand) a i jiným to dost znepříjemňuje hru (Raffine, Scheming Seer). Obecně je to skvělé i proti všem kontrolním deckům, protože ty mají zpravidla spoustu extra lízání. Druhým využitím této schopnosti jsou karty, které přímo nutí soupeře lízat (a zároveň zahazovat). Do této kategorie patří Day’s Undoing, Anvil of Bogardan, Teferi’s Puzzle Box a Geier Reach Sanitarium. Poslední zmiňovaná karta je zajímavá tím, že dokáže úplně locknout hru – při aktivaci v upkeep stepu soupeř lízne a zahodí, takže v draw stepu už nelízne nic. Kovadlina a Puzzlebox nechají soupeře líznout a reagovat, než musí zahodit / dát vše na spodek decku. Dále sem patří karty, které nechají soupeře líznout výměnou za nějaký jiný efekt – např. klika (Vendilion Clique) a Baleful Mastery. Aby toho nebylo málo, jsou tu ještě dvě karty zakazující extra lízání – Hullbreacher a Narset, Parter of Veils.
Před turnajem jsem vyměnil několik karet. Zaprvé, Liliana, the Last Hope byla vystřídána za Cut Down. Sice to není Fatal Push, ale i tak zabíjí většinu bytostí na formátu. Především je to ale jednomanová odpověď na mana dorky, což je zásadní proti Gristovi. Zároveň dosáhne i na Raffine (před tím, než se posílí přes connive). Liliana sice není špatná, ale je mnohem pomalejší. Navíc třímanový manacost je v tomto decku extrémně přetížený, má jej většina hrozeb včetně generála.
Dále, místo Tarmogoyfa a Scavenging Ooze jsem dal Enduranci a Spell Pierce. Důvod je ten, že ve druhém kole si chci často nechávat manu na interakci a ooza s goyfem s tím úplně nesouhlasí. Je pravda, že tu byli především proti fritce, která se přes 4/5 či ještě většího goyfa dostává jen těžko, a ooza zase přidává životy. Nicméně fritka se už skoro nehraje a proti jiným deckům zase tolik nezáří. Tedy ooza je zároveň i hlavní gravehate, ale to by měla řešit právě Endurance. Ta je navíc 3/4 reach, přičemž flash je dost podstatný bonus – polovinu bytostí v decku lze hrát instantně, což je v decku plném counterspellů velkou výhodou.
Nakonec, Nurturing Peatland a Yavimaya, Cradle of Growth jsem nahradil za Castle Vantress a Otawara, Soaring City. Peatland je fajn, ale když se sešel s druhou horizon zemí (Waterlogged Grove), už to bylo trochu moc náročné na životy. Proti tomu právě pomáhala Yavimaya čili bez Peatlandu už není tak potřeba. Navíc s oozou odešla poslední karta náročná na zelenou manu. Hlavní problém byl ale v tom, že tyto země neuměly produkovat modrou manu. Modrý castle by měl řešit problém s tím, že často nalížu spoustu zemí, ale nemám s nimi co dělat. Castle postupně generuje karetní výhodu, což Leoš, na rozdíl od mnoha jiných generálů, sám o sobě dělat neumí. Otawara, podobně jako hrad, produkuje modrou manu a pomáhá proti mana floodu.
Základní část
Nad některými změnami jsem přemýšlel v noci před turnajem a ráno jsem odeslal nový decklist. Zbytek mě samozřejmě napadl až jízdou autobusem, takže hned po doražení na místo hledám Judge a oznamuju mu změny. Turnaj se už nějakou dobu koná v příjemných prostorech Vinohradského pivovaru, dnes se nás sešlo 78. Potkávám spoustu známých a vidím, že o konkurenci není nouze. Po úvodním proslovu a rozlosování si sedám ke stolu č. 6 a můžeme začít.
Raffine, Scheming Seer (David Cihak)
V tu chvíli to samozřejmě nevím, ale už v prvním kole potkávám (spoiler) budoucího vítěze turnaje. Prohrávám hod kostkou a soupeř začíná. První hru jsem od začátku mírně pozadu – soupeř vykládá bytosti a mě nezbývá než se bránit. V jistou chvíli útočí Opposition Agentem a ještě něčím ve vzduchu. Na mé straně stolu čeká pouze generál a vzhledem k tomu, že jsem trochu pod tlakem, rozhodnu se jej vyměnit za agenta. K mému velkému překvapení však soupeř ze čtyř volných man vykouzlí The Wandering Emperora a posílí agenta o +1/+1 žeton a first strike. Kolo potom dorazí ještě Raffine a můžeme jít na další.
Druáhá hra je perfektní ukázkou toho, že Raffine není nutně dobrý matchup, a to i když hraju hromadu karet co zakazují lízání extra karet. Na začátku trochu zápasím s manou, zatímco soupeř zahraje Judge’s Familiar a Boba (Dark Confidant). Já ve svém třetím vyložím TNN (True-Name Nemesis) s cílem blokovat po zemi a popřípadě přejít do útoku, pokud soupeř inkasuje příliš zranění od Boba. Soupeř je ale jiného názoru a tak v Bobovi otočí čtyři země za sebou, zatímco vykládá samé lítače. Já mám na ruce Day’s Undoing plus Hullbreachera a Narset. Bohužel, Leoš schytá Wash Away, Hullbreacher Spell Quellera a Narset pro jistotu ani nevyložím, protože by se nedožila dalšího kola. Soupeři už jen stačí přidat Raffine a vzduchem útočí za lethal. Přitom si říkám, že i kdybych měl kteroukoli z extra-draw zakazujících karet na stole, soupeř by měl stále plnou ruku karet na zahození do conive triggerů.
Po prvním kole mi je jasné, že pokud chci pomýšlet na topku, už si nemůžu dovolit další prohru – hrajeme 7 kol a 5:2 nejspíš nebude stačit.
0:1
Tivit, Seller of Secrets (Patrik Frišo)
Na druhé kolo se stěhuji z příjemného prostředí prvních stolů až na úplně opačný konec, takže můžu říct, že svůj comeback začínám doslova od záchodů. Tivita vidím už mnohem radši než Raffine – má sice méně hrozeb, ale zato jsou manově dražší, což je win-win pro moje rušení. S hromadami karetní výhody a cíleného removalu si zase poradí můj generál. V první hře soupeř keepne pomalejších šest a tak netrvá dlouho a na stůl se dostane Leoš + Spellskite. Předtím ještě stihnu zkontrolovat ruku discardem – vidím Jace (better than all), wrata, Shorikai, Wall of Omens a nějaké země. Do hrobu se poroučí Shorikai, protože na něj zatím nemám odpověď. Soupeř vyloží Wall (bez líznutí) a Jace (nechávám projít, ačkoli mám rušení – s Leošem na stole chráněným Spellskite stejně nic nedělá). Na wrata mám připravené rušení a o zbytek ruky se pomalu postará Sanitarium, které posléze lockne hru.
Ve druhé hře je soupeř chvíli zaseknutý na dvou zemích, čehož rychle využívám k sestavení komba Leoš + Puzzle Box. I když má soupeř na Leoše dvě odpovědi (nejdřív Unexpectedly Absent a následně Mystic Confluence), musí se kvůli triggeru Puzzle Boxu pokaždé zatapat už ve svém draw stepu a já tak nemám problém seslat leoše znovu. Potřetí zkouší Tainted Pact a já přemýšlím, jestli rušit jej, nebo to, co najde. Vzhledem k tomu, že v Tivitovi se hraje Void Rend, rozhoduji se zrušit pact. Soupeř ruší moje rušení, takže sesílám vlastní pact, abych našel další. Soupeř má ještě jednu odpověď, ale už nemá manu na to zahrát to, co najde pactem, a vzdává. Na výsledku se projevila i síla Puzzle Boxu spojená s karetní výhodou – soupeř, který má jen pár karet na ruce, nemůže plánovat dopředu na další kola, zatímco já s plnou rukou dostanu každé kolo spoustu nových možností, se kterými můžu pracovat.
1:1
Grist, the Hunger Tide (Marek Majer)
Ve třetím kole jsem se tak soustředil na hru, že si z něj bohužel vůbec nic nepamatuju. Zřejmě jsem měl zabíjení na soupeřovi mana dorky, nebo aspoň rychlé rušení na Grista, protože jinak bych to určitě nevyhrál. I tak to bylo těsně, 2:1. Podrobonosti už ale nevím. Každopádně druhá výhra je doma a to se počítá.
2:1
Prossh, Skyraider of Kher (Miroslav Váňa)
S tímto generálem hraji poprvé a tak chvíli přemýšlím, v čem je háček – šestimanový genrál co vytváří tokeny na ETB zní jako ideální cíl pro rušení. Záhy zjišťuji, že daný trigger je na cast, nikoli na ETB, což už zní trochu strašidelně. Zvlášť když většinu soupeřova decku tvoří rampa a zbytek overruny.
V první hře soupeř není tak rychlý, jak by chtěl, čemuž ještě pomáhám rušením rampovacích spellů a zabíjením mana dorků. Jednou zruším Prosshe a jezdím Leovoldem. Soupeř však neblokuje a nechává projít damage do sebe. To se mu vymstí, když sešlu TNN a najednou jsem jen pár hitů od vítěžství i přes plný board tokenů. Nakonec stíhám soupeře přejet před tím, než najde hromadné posilování.
Ve druhé se cítím velmi jistě díky Toxic Deluge. Soupeř to tuší, takže hraje Bastion of Remembrance a později Prosshe. Toho zruším a pomocí Deluge spláchnu vytvořené tokeny a s nimi dva mana dorky. To soupeře sice dostane hodně daleko od znovuseslání generála, ale zase získá spoustu životů díky Bastionu (a já tolik ztratím). Od té chvíle musím počítat každý život, protože jakákoli bytost co se dostane soupeřovi na stůl mě minimálně jeden stojí. Než se však dostane na 8 man, zvládám locknout hru přes Leoše a Sanitarium a soupeř vzdává. To bylo těsné – zbyly mi jen dva životy.
3:1
Rocco, Cabaretti Caterer (Jan Verner)
Na první pohled by se mohlo zdát, že creature-based combo deck je přesně to, proti čemu by měl být být můj UBg controll dobrý. O tom, že tomu tak není, jsem se přesvědčil na minulém Pražském DC. Soupeř má v decku techy typu Veil of Summer a hromadu value karet, takže dobře zvládá dlouhé grindy hry. Přitom neustále hrozí několika infinite comby zdánlivě od nikud. Druhá věc je, že to je typ hráče co prakticky nedělá chyby, zato každou vaší chybu umí okamžitě potrestat.
Před začátkem kola jsme vybráni pro náhodný deck check, takže čekáme 5 minut … potom dalších 5 … nakonec, po 20 minutách, si rozhodčí zavolají soupeře a po krátké konzultaci oznámí, že vedu 1:0 – soupeř má jednu zem v decku jinak než na papíře. S vědomím toho, že už mi stačí vyhrát jen jednu hru, keepnu velmi greedy ruku, které dominuje Demonic Tutor a rohlík (Deadly Rollic), ale zase má jen soft rušení. Soupeř na nic nečeká a pokládá mana elfa a ve druhém Wrenn and Six a matku, já mezitím tutorem hledám Toxic Deluge, která by měla řešit vše až na Wrenn. Ve třetím kole soupeř jen vyloží zem a předá tah, což evidentně smrdí Chord of Callingem na Devoted Druida (různé varianty creature combo decků hraju na modernu už posledních několik let, takže tyto triky znám). Já přemýšlím o Deluge, ale potom sešlu generála. Soupeř na konci skutečně zahraje Chord pro Druida, který se po zacílení rohlíkem obětuje pomocí své untap schopnosti. Leoš dostane swordy a v dalším zkouším kliku, ale její trigger je zrušený Veilem a následně umírá na bolt. Soupeř ještě přidá Wild Growth a v pátém dostane Wrenn na 7. Já na ni ve svém kole nenacházím odpověď a rozhoduji se mezi Deluge a Damnací, která mi kolo před tím přišla. V rámci efektivního využití many sešlu Damnaci a nechávám jednu volnou na Force Spike. Soupeř se odtapne, ultimuje Wrenn, položí sedmý zdroj many a přes retrace hraje chord za 3. Což je přesně ta situace, kterou Force Spike neřeší – kdybych hrál Deluge, měl bych teď na Miscalculation (ale jak se dozvídám po hře, soupeř měl v tu chvíli na ruce zem a v hrobě Veil, takže by to stejně nebylo k ničemu). Chord najde Renegade Ralliera, ten vrátí Wrenn a ta okamžitě vrací další zem. Hra ještě pokračuje několik kol, koneckonců mám dost karetní výhody z Damnace, ještě hraji Deluge a dorazí i tlak v podobě Questing Beasta, Tasigura a dalších bytostí. Nicméně soupeř už má v hrobě vše co potřebuje (Veil, bolt a swordy), plnou ruku zemí a každé kolo líže přes Wrenn další. Tohle už nemůžu vyhrát.
Ve druhé hře začínám a mám dost interakce. Ve třetím sešlu generála, soupeř Minsc, Belowed Rangera, ale já hned v dalším přidávám Yavimaya Hollow, takže pozemního tlaku se bát nemusím. Následně ještě vyložím Sanitarium a přepínám do full controll módu – je jen otázkou času, než soupeře připravím o všechny karty, stačí nedělat chyby a eventuálně vyhraji. No takže hned v zápětí se rozhodnu nerušit Stoneforge Mystica, který okamžitě hledá černo-bílý sword a hrozí jej další kolo nepřerušitelně dostat do hry. Hledám odpověď a nacházím inkvizici, která odhalí ještě Solitude a Enlightened Tutor. Mimo to má soupeř na stole Gilded Goose, mystica a Minsca a jeho token. Tutor mám pořešený pomocí Sanitaria – zahraje-li jej soupeř před draw, můžu jej před tím nechat líznout a zahodit, takže už další kartu v kole nelízne. Teď si nejsem jistý, jak to přesně bylo, každopádně v jistou chvíli jsme se začali nebezpečně blížit ke konci 20 nastavených minut za deck check (tímto se omlouvám všem, kteří na nás museli čekat – snažil jsem se hrát kolem všech možných outů, což docela trvalo), takže jsem se rozhodl začít tlačit, protože remízu jsem fakt nechtěl. Solitude jsem zrušil, ale někde jsem soupeři nechal draw navíc – buď jsem hrál Lilianu, a už jsem neměl na Sanitarium + držení many na rušení, nebo jsem hrál Day’s Undoing (pravděpodobně oboje najednou). Faktem je, že soupeř mohl vyložit Gavony Township a stihl jednou posílit všechny bytosti, než jsem jej zničil pomocí Boseiju (takže už jsem nemohl útočit po zemi). Dále jednou pomocí Minsca posílil husu a letěl vzduchem, od příštího kola jsem si už na to dával pozor s blokerem (měl jsem kliku a Subtlety) a Yavimayou. Soupeř mezitím vyráběl jídlo a získával životy, o které jsem jej připravoval druhým ze zmíněných lítačů. Nakonec ale přišlo nevyhnutelné a konečně jsem našel odpovědi na všechny soupeřovy bytosti – dvě zabila Liliana a dvě kouzla – a ještě s Opposition Agentem, který se tam mezitím dostal, jsem jel (už v nastavených kolek) dvakrát za 12, což stačilo.
V tuto chvíli mě už od topky dělí jedna výhra a jedna remíza (snad), začínám opatrně doufat. Odměnou za výhru je ještě booster, protože Honza tento turnaj vyhrál minule.
4:1
Light-Paws, Emperor’s Voice (David Mecl)
Tento matchup je velmi tricky, protože stačí jediné zaváhání a soupeř sešle generála, najde aury dávající protekci na všechny barvy co hraji (typicky Flickering Ward + Shield of Duty and Reason) a já si už ani neškrtnu. Naštěstí v první ruce vidím jak rušení, tak removal, což je přesně to, co potřebuji. Soupeř začne zemí, já vyložím fečku, načež soupeř jako druhou zem přidá Rishadan Port. V tu chvíli mi je jasné, o co tu jde – jakmile vyložím druhou zem, soupeř mi ji na konci kola tapne a ve svém bude mít tři many (akorát na generála + auru) proti mé jedné (jak removal, tak rušení mám zrovna všechno dvoumanové). Takže fečku zatím nechám a podaří se mi líznout druhou – soupeř sice i tak aktivuje Port, ale já jednoduše fečnu pro duál a mám stále k dispozici dvě many. To bylo těsné. Soupeř jen vyloží land a já ve svém třetím hraji Gitaxian Probe a vidím dvě aury a zbytek samé země. Následuje několik land-go kol pro oba hráče. Já nemůžu hrát nic, protože soupeř hrozí tapnutím jedné země na konci mého plus druhé na začátku svého, a on zase nehraje nic, protože čeká rušení. Tato situace mi samozřejmě absolutně vyhovuje. Ještě lepší by to bylo s Leošem na stole, protože bych lízal za každou aktivaci portu, ale zase nemám 7 man na Leoše + counterspell + dvě many co tapne Port. Soupeř si uvědomuje, že tímto způsobem se nikam nedostane, takže začne sesílat generála, nejdřív za 2, pak za 4 a ještě jednou za 6 – pokaždé mám rušení či removal. Mezitím konečně najdu prostor k seslání vlastního generála a soupeř po pár útocích vzdává.
Ve druhé hře nechávám opět interaktivní ruku. Soupeř začne s Curse of Silence na Leoše a rychle zkusí generála ve druhém, na což mám naštěstí jednomanové rušení. Následně vynechá pár land dropů, takže ve svém pátém můžu seslat Leoše (+ 2 za curse) s tím, že soupeř má 3 země a ve svém může položit další, což sice bude stačit na generála, ale už ne na žádnou auru. Navíc v jednom z předhozích kol jsem mu kontroloval ruku klikou a v těch kartách, co znám, není žádná rychlá mana ani jiné triky. Nicméně soupeř odtapne, vyloží čtvrtou zem, zahraje generála + Lashknife a najde Cho-Manno’s Blessing s protekcí na černou. Moje dva černé removaly najednou nedělají vůbec nic a soft rušení už taky nic moc nezmůže. V dalším kole soupeř přidá Shield of Duty and Reason (modrá a zelená), Flickering Ward (opět na černou) a Ethereal Armor, takže útočí za hromadu. Já líznu velmi smutný Abrupt Decay – být to o kolo dřív, dokážu zničit Blessing a následně zabít lišku. Soupeř ale zřejmě nemá dost aur, takže ve svém stáhne ward, aby jej mohl seslat znovu. To je přesně ta příležitost, co jsem potřeboval – Decay ničí Blessing, zatímco na lišku míří Go for the Throat. Bohužel, soupeř má Reverent Mantra plus přesně dvě many na zaplacení soft counterspellu (mám tuším jenom Lose Focus). Liška přežije a Ward projde, teď už soupeř útočí za 8 a dostává mě na 3 životy. Balíček mě ale nenechá ve štychu a já lížu Otawaru, která velmi elegantně obchází všechny „barevné“ protekce. Vzhledem k tomu, že už pár kol útočím klikou, k vítěžství mi stačí jen dva další útoky. Později si uvědomuji, že jsem těch outů měl o dost víc – například Damnaci, Lilianu, Leadership Vacuum, jakýkoli tutor … ale Otawara je speciální v tom, že jsem ji do decku zařadil až ráno těsně před turnajem.
5:1
Hogaak, Arisen Necropolis (Zbyněk Barták)
Před posledním kolem základní části jsem podle standingů na šestém místě. Prvních osm hráčů má 15 a víc bodů, devátý (zdravím Kryštofa) má 13 a všichni ostatní 12 a míň. To znamená, že remíza teoreticky nemusí stačit – když Kryštof vyhaje, 9 hráčů bude mít 16 a víc bodů, z toho většina z nás právě 16. Nicméně mám docela dobré pomocné, takže nabízím remízu a soupeř, i když je na osmém místě s horšími pomocnými než Kryštof, přijímá. Když nad tím zpětně přemýšlím, šance, že se nedostanu do topky tímto způsobem je menší než 1 ku počtu hráčů s 16 body, tedy něco jako 1/6. Naopak kdybych hrál, mám zhruba 50 % šanci na výhru a tím pádem postup do topky z prvního místa, ale zároveň i 50 % šanci, že prohraju a skončím na smutném 9. místě. Samozřejmě, není to přesný odhad – v prvním případě záleží na pomocném, které se může ještě dost změnit – například všichni moji předchozí soupeři mohou prohrát. Ve druhém to zase nemusí být 50 na 50, ale třeba 40 na 60. Nicméně v průměru by to mělo sedět a teda mi remíza přijde mnohem jistější.
Druhá věc je, že už bych si fakt dal nějaké jídlo, což jinak moc nejde, když hrajete deck kde jedna z regulérních wincondicí je unudit soupeře k smrti.
5:1:1
Následuje chvilka napětí, než oznámí konečné standingy, a … jsem na stejném místě, jako před posledním kolem. Předchozí soupeř se dokonce posunul na sedmé místo, zatímco Kryštof zůstal i přes výhru devátý. Ještě dáme společnou fotku se zbytkem topky a můžeme jít na to.
Top 8
Topka je poměrně rozmanitá – je tu Rograkh, Son of Rohgahh & Silas Renn (Vardžiho grixis kombo), Niv-Mizzet Reborn, Marath, Will of the Wild (creature combo), Aminatou, the Fateshifter (control varianta bez reanimace), Raffine, Scheming Seer a dva Hogaaci (z celkově tří na turnaji).
Niv-Mizzet Reborn (Jiří Obraz)
Toto je obecně těžký matchup, protože soupeř má jak hromady value karet, tak spoustu rušení. Navíc už prvním sesláním generála typicky získá tolik výhody, že už nezvládnu nic udělat. Takže jsem příjemně překvapen, když keepnu ruku plnou hard counterspellů. Prvních pár kol jen vykládáme země, nikdo si nechceme zbytečně naběhnout do counterování. Na konci soupeřova čtvrtého kola zkouším Enduranci, neprojde, odtapnu se a zkusím Lilianu, opět neprojde. Niméně True-Name Nemesis v dalším už projde a hra nabírá úplně nový směr. Sedím na plné ruce rušení a ve hře mám jen velmi těžko odstranitelnou hrozbu, co víc bych si mohl přát? Soupeř postupně zkouší velkého Teferiho, generála, znovu generála, ale vše dokážu zrušit. Je mi jasné, že jediné, na co ještě můžu prohrát, je něco jako Supreme Verdict, takže ani nehraju generála a pokračuju v útocích za 3. Nakonec to TNN zvládne a jdeme na druhou.
Jen co líznu prvních sedm, místností se rozline příjemná vůně. Letmý pohled do ruky odhalí zdroj – Duress, Thoughtseize, Hymn to Tourach a k tomu Snapcaster, abych tu nejlepší kartu z nich mohl zahrát ještě jednou. Následně Maelstrom Pulse jako odpověď na cokoli, Day’s Undoing jako wincondition a dvě odtaplé země. Víc si opravdu nemůžu přát. Soupeř začne triomem, já Duressem. Zahodím Wrenn, i když by ji soupeř přes jediný další land (také triom) stejně nezvládl v dalším kole zahrát. Ale nechci riskovat, zvlášť když vím, že zbytek ruky bude Wrenn velmi rychle následovat. Dále tu je forsáž (ale bez jediné modré karty), Minsc & Boo, General Ferrous Rokiric a zbytek si už nevybavuji. V dalším hraji Hymnu, zahodím Minsca a jedinou další dobrou kartu, co soupeř ještě měl. Ten následně vyloží Rokirica, ale na něj už mám připravený Pulse. V tu chvíli už je soupeři jasné, že nemá smysl bojovat se štěstím, které mě v tomto zápase provází, a vzdává.
Top 4, ještě dvě výhry a jsem tam!
Hogaak, Arisen Necropolis (Zbyněk Barták)
V semifinále potkávám soupeře ze sedmého kola. Hogaak je dost nepříjemný matchup, především proto, že má mnohem víc způsobů, jak seslat generála, než já odpovědí. Naštěstí začínám a keepnu ruku s rušením a rozhlíkem. Soupeř dá v prvním bytost, něco semele, ve druhém další bytost, semele ještě víc a rovnou castí Hogaaka. Na něj už mám ale připravený Tale’s End. Ve svém třetím pokládám TNN a připravuji si Leoše + rohlík ve čtvrtém. Soupeř má ale Thoughtseize, kterou zahodí rohlík, a na kartu přesně zvládá podruhé seslat generála. Tak to moc nevyšlo. Ve svém čtvrtém nenacházím další odpověď na 8/8 za 7 man (překvapivě velká část mého removalu funguje jen na malé manacosty). V pátém kole líznu Ponder a přemýšlím, jestli jej seslat rovnou, nebo až po Ledger Shredderovi. Rozhodnu se pro první variantu a vyplácí se, nacházím Cryptic Command. To už se cítím docela jistě, takže nechávám soupeře zaútočit se vším a zkouším vrátit Hogaaka do ruky a líznout kartu. Moje logika je taková, že soupeř jej pravděpodobně nebude schopen zahrát v tomto kole znovu, protože všechny bytosti má taplé do útoku, a já tak budu mít dvě líznutí na nalezení rušení, popřípadě tři líznutí na nalezení jakékoli jiné odpovědi. Bohužel, soupeř už má připravený Tamiyo’s Safekeeping, takže Cryptic nedělá nic. Jdu asi na jeden život a další odpověď už nenacházím.
Ve druhé hře kole soupeř vyloží Sylvan Safekeepera už v prvním kole a já jen smutně koukám na Oka, který byl jedním z hlavních důvodů, proč tu ruku keepnout. Ve druhém už mám připravené rušení na Satyr Wayfindera a ve třetím dávám Oka, který okamžitě elkuje Safekeepera. Soupeř ale jen obětuje land a následně mi názorně vysvětlí, proč je tento matchup tak nepříjemný. Každé kolo hraje další bytost, která mele hromadu karet, a hned potom generála. Pokud zruším Hogaaka, soupeř jej jednoduše zahraje z hrobu znovu, takže se sanžím rušit enablery, jenže těch je jednoduše mnohem víc, než mého rušení. Oko sice elkuje ještě asi třikrát, ale to soupeřovi vůbec nevadí – vždy jen obětuje další land a ve svém vyloží nový, čímž si zároveň plní hrob pro generála. No, abych to zkrátil, dostávám strašně na zadek.
Závěr
Tím moje cesta turnajem končí. Popřeji soupeři hodně štěstí do finále a jdu se podívat na ceny. Za celkově čtvrté místo si vybírám parádní judge promo Chalice of the Void s parádním artem od Seba McKinnona a k tomu ještě dostávám Solitude jako bonus, takže můžu říct, že jsem víc než spokojený.
Turnaj jsem si opravu užil a už se těším na další. Je super, že se organizátorům daří pravidelně pořádat takto velké (na naše české poměry) a kvalitní turnaje. O jejich profesionalitě svědčí i to, že první otázka, kterou jsem po turnaji dostal, byla na téma co do příště zlepšit. Pravdou je, že mě toho nenapadlo mnoho. Závěrem ještě gratuluji vítězovi, jímž byl David Cihak s Raffine.
